Sociocon najdete také na:

Ročník 2009

Každoroční představení mnohostranných aktivit Katedry sociálních věd (KSV) Fakulty filozofické Univerzity Pardubice se stalo již pevně zakotvenou tradicí, která vždy v zimním semestru akademického roku přitahuje zájem posluchačů i učitelů zmíněného pracoviště.

Letošní ročník, který se konal 24. listopadu (jako obvykle v prostorách UA 3), se od předcházejících lišil minimálně dvěma základními momenty. A to jednak delším časovým rozsahem než obvykle (9:00 až 19:45 hodin) a také větší variabilitou zaměření jednotlivých bloků jednání. V celkem pěti základních časových úsecích, z nichž ve dvou dostali prostor akademičtí pracovníci (blok komunitní studia a představení publikací vyučujících KSV), byly předneseny více než dvě desítky mnohdy velmi zajímavých příspěvků.

Letošní novinku pak představovala část šestá, všemi stranami vysoce hodnocená panelová diskuse s bývalými absolventy katedry. Celou akci uvedl vedoucí katedry sociálních věd Mgr. Petr Pabian, Th.D., který byl také moderátorem prvního studentského bloku, v jehož rámci zazněly (kromě děkanskou cenou ohodnocené eseje Aleše Jiráska „(Ne)snesitelná lehkost viny”) dva příspěvky hodnotící studentské pobyty v zahraničí v rámci programu CEEPUS (Lenka Plšková fakulty a ústav – Graz, Milan Votypka – Makedonie), informace o konferenci v Klaipedě a Antropofestu (Nela Richtrová, Ivana Petrášová a Mi- chaela Píšová).

Jakýmsi zrcadlem pestrého tematického zaměření studia na katedře pak byla tématická analýza absolventských prací posledního akademického roku (Kateřina Šmahelová, Marie Křelinová). V rámci prvního učitelského bloku – jeho průběh moderovala Mgr. Lucie Vítková – zazněly čtyři inspirativní příspěvky věnované – na katedře nově zavedenému oboru – komunitním studiím. K němu se v obecnější rovině vyjadřovali Jaroslav Paulovič („Tři poznámky ke komunitním studiím”) a Jaroslava Šťastná („Sociální ekonomika jako faktor komunitního rozvoje”).

Odpověď na důležitou otázku „Daří se u nás komunitnímu plánování sociálních služeb?” se snažila nalézt Zuzana Hloušková a Michal Trousil se zamýšlel nad „Významem cestovního ruchu v komunitní práci”. Odpolední program byl zahájen představením publikací některých vyučujících KSV, jehož průvodcem se stal doc. PhDr. Oldřich Kašpar, CSc.

V první části, obecnější, seznámil Petr Skalník přítomné se zajímavým mezinárodním sborníkem, na němž se podílel nejen jako autor, ale také spolueditor („Postsocialist Europe. Anthropological Perspectives from Home”), Leoš Šatava pak představil druhé vydání své (přepracované a podstatně rozšířené) zásadní práce „Jazyk etnických menšin: možnosti zachování a revitalizace”. Tematicky konkrétnější a zaměřená do obdobné geo-politicko-kulturní oblasti byla prezentace „Dějin Mexika” (rovněž jejich druhého vydání) Oldřicha Kašpara a tištěné podoby doktorské disertační práce Jany Jetmarové („Andští hudebníci a andské hudební soubory v Evropě a v Severní Americe”).

Další z odpoledních bloků, který uváděla PhDr. Jana Jetmarová, Ph.D., se vyznačoval poměrně velkou variabilitou, a to hned nadvakrát. Jednak z hlediska tématického zaměření příspěvků a jednak tím, že v jeho rámci vystupovali nejen studenti, ale také absolventi a vyučující KSV. Z poměrně velkého množství přednesených textů konkrétně upozorněme alespoň na dva věnované problematice vysokého školství (Petr Pabian – „Má cenu studovat vysokou školu?” a Miluše Břoušková – „Koho odradí školné od studia na VŠ?”) a na jednu sociálně-antropologicko-lingvistickou úvahu („A co když jsme všichni socky? Benjamil Lee Worf a my”) Tomáše Samka.

Studentské a absolventské práce tohoto oddílu opět vycházely z terénního výzkumu, a to jak u nás (Michal Louč), tak i v zahraničí, především v muslimském světě (Anežka Švecová, Martin Šmoldas, Libor Dušek, Veronika Machálková a Helena Masníková).

Absolventská panelová diskuse: „Co po škole?”, kterou moderoval Tomáš Retka a jíž se zúčastnili bývalí studenti KSV Radek Flosman, sociální kurátor a romský poradce (Magistrát města Pardubice), Tomáš Retka (sociální pracovník Výměník, o. s., a externí učitel VOŠ a KSV FF UPa), Martin Svoboda (sociální pracovník v Kontaktním centru Laxus, o. s.), Martina Valcová (pracovnice zajišťující vzdělávání zaměstnanců a adaptaci cizinců, Foxconn CZ) a namísto Ivety Tomšové z Centra andragogiky, a. s., Miluše Břoušková, vzbudila velký ohlas především tím, že poskytla mnohostranný obraz využitelnosti sociálně-antropologických studií v praxi a setkala se nejen s živým zájmem studentů, ale logicky také pedagogů.

Konečně poslední blok, moderovaný Mgr. Zuzanou Hlouškovou, představoval opět zajímavou tematickou mozaiku od Baskicka a antropologie (Martin Chochola) přes prezentaci domácích terénních výzkumů, zaměřených mimo jiné i na romskou problematiku (Lucie Novotná, Aneta Riemerová, Radek Vorlíček, Tereza Binková), až k zajímavému vizuálně antropologickému závěru celé akce Tomáše Petráně, vyučujícího obor vizuální antropologie na KSV.

Zájem o náročný a obsáhlý program letošní prezentace aktivit Katedry sociálních věd FF UPa potvrdil nejen poměrně vysoký počet návštěvníků, včetně děkana fakulty prof. PhDr. Petra Vorla, CSc., ale anonymní i konkrétní názory některých z nich:

„Celkově bych zhodnotila Sociocon jako velmi vydařenou přehlídku toho, co se děje na naší katedře, jak mezi studenty, tak učiteli.”
(posluchačka diplomového ročníku oboru sociální antropologie)

„Určitě pozitivně hodnotím diskusi s absolventy. Jde o výborný nápad a přítomní diskutující studentům dokázali, že pro sociální antropology uplatnění existuje. Výzkumy, které prezentovali studenti v posledním bloku, byly rozmanité a rozhodně zajímavé. Prezentace výzkumů dává studentům možnost seznámit se s pracemi svých kolegů a vyučujících.”
(posluchačka diplomového ročníku oboru sociální antropologie)

„Prezentaci katedry jsem letos navštívila podruhé. Poprvé to bylo předloni a musím říci, že zde podle mého názoru došlo k posunu, a to jak v množství příspěvků, tak i širokém tématickém záběru jednotlivých příspěvků. Jako pozitivní vnímám také to, že letos došlo k jakési institucionalizaci této aktivity prostřednictvím ustanovení jejího oficiálního názvu Sociocon. Ovšem velmi často bylo patrné, že 15 min. prostor byl nedostačující, jelikož šíře a záběr jednotlivých výzkumů se prostě v tento vymezený časový úsek stlačit nedá.”
(Markéta Růžičková, posluchačka diplomového ročníku oboru sociální antropologie)

Za absolventy se velmi sympaticky, ale také věcně nejen o celé akci, ale i o studiu na KSV vyjádřila v e-mailovém dopise zaslaném členům katedry již zmíněná Martina Valcová. Domnívám se, že dalších komentářů není zapotřebí.

 

Článek byl publikován ve Zpravodaji Univerzity Pardubice č. 62. Jeho autorem je doc. PhDr. Oldřich Kašpar, CSc.