Najdete nás na:

APSA

APLIKOVANÁ ANTROPOLOGIE (KSKA/APSA)

1) Historie aplikované antropologie v rámci historie antropologie obecně – mezi snahou o „porozumění světu“ a snahou o „změnu světa“. Vysvětlete vznik a prolínání aplikovaného a neaplikovaného výzkumu. Oddělené i společné institucionální zakotvení aplikované antropologie v různých zemích. Uveďte příklady významných výzkumů v minulosti (např. které proměnily představu o aplikaci a jejích možnostech apod.).

2) Diskuse o míře angažovanosti antropologa. Různé podoby angažovanosti v antropologii. Oslovování veřejnosti a popularizace, sociální kritika, advokacie, aktivistická antropologie. Příklady aktivistických aj. angažovaných výzkumů. Jak zajistit pozornost „nejvíce utlačovaným“ (diskutujte gender, socio-ekonomickou nerovnost apod.).

3) Etika aplikovaných výzkumů a projektů. Vznik kodexů, starší i aktuální diskuse ohledně etiky, konflikty loajality ve výzkumu. Pozitivní i negativní příklady využití antropologie státem a dalšími mocenskými aktéry. Dilemata „informovaného souhlasu“. Vztah antropologie a „politiky“.

4) Vyjednávání se zadavatelem výzkumu, etické a právní aspekty dohody se zadavatelem. Co můžeme jako antropologové nabízet, co by měla/mohla obsahovat „nabídka“. Na co si dát pozor ve smlouvě. Důsledky marketizace výzkumného „trhu“ a antropologie. Financování aplikovaných výzkumů (a jeho dilemata).

5) Metody v aplikované antropologii. Pozorování v aplikovaném výzkumu. Postup rapid appraisal. Evaluace a její druhy, social impact assessment. Kombinace metod. Triangulace dat. Možnosti desk research a získávání a využití dat z institucí (příklady institucí v ČR a typů dat, které od nich můžete získat). Spolupráce s jinými profesemi, týmové výzkumy. Spoluúčast antropologů na tvorbách „politik“ (a jednotlivých fázích tvorby politik včetně „stakeholder analysis“). Příklady výzkumů.

6) Participativní výzkum v aplikované antropologii. Jeho fáze a způsoby zapojení lidí z terénu. Ideální podmínky fungování participativního výzkumu. Příklady participativního výzkumu. Top down versus bottom up přístup. Koncept „local knowledge“ a význam užívání local knowledge. Koncepty ownership, empowerment… (jejich využití ale i možné zneužití).

7) Antropologie, „rozvojová studia“ (development studies) a „rozvoj“. Kritika (obecně i její konkrétní příklady) a spolupráce. Koncept, procesy a rizika „modernizace“. Rozvojová antropologie versus antropologie rozvoje. Role Světové banky a jiných mezinárodních aktérů. Promluvte kriticky o možnosti řízení sociální změny a přenosu „dobrých praxí“. Chudoba jako motiv k působení změn v terénu (příklady, rizika mocenská a jiná).

8) Jak vzniká chudoba, sociální nerovnost a marginalizace. Principy a funkce sociální politiky. Nástroje sociální politiky na státní a lokální úrovni. Koncept policy analysis. Role nevládních neziskových organizací v této oblasti. Možnosti spolupráce antropologů s nevládními organizacemi, samosprávou, kraji i státní správou (i v ČR, např. i v oblasti městského plánování, komunitního rozvoje a sociálních služeb). Příklady sociálních a komunitních služeb. Komunitní aktivismus a komunitní poradenství. Problematika vymezení „komunity“.

9) Možnosti aplikace antropologie v „interkulturní komunikaci“ a vzdělávání. Návrhy antropologů na proměnu vzdělávání a vzdělávacích institucí ve snaze vyrovnat vzdělanostní nerovnosti, desegregovat školy a zavést kulturně vhodné způsoby vzdělávání. Boj proti marketizaci školství. Koncept „kontraškolní kultury“, kritická pedagogika. Příklady výzkumů. Rizika a přínosy zavádění různých forem „multikulturalismu“ do škol. Koncept kulturního zprostředkování (cultural brokerage).

10) Možnosti využití antropologie v „pracovním procesu“. Hawthorne project a jeho význam nejen pro antropologii. Práce pro firmy a ve firmách, možnosti uplatnění antropologie v produktovém managementu. Organizační antropologie. Specifika organizačních výzkumů. Příklady výzkumů.

11) Projektový management. Základní součásti projektové fiše. Uplatnění sociálních věd v jednotlivých fázích tvorby a realizace projektu (studie příležitostí, studie proveditelnosti, cíle a obhajoba potřebnosti projektu, analýza zainteresovaných stran, řízení rizik, monitoring a evaluace). Problematika „vlastnictví“ výstupů projektu.

12) Problematika lidských práv z antropologického hlediska. Historický kontext vzniku konceptu lidských práv. Individuální práva vs. práva skupin. Univerzalismus vs. relativismus. Uprchlíci a azylanti, jejich práva a integrace. Mezinárodní organizace zabývající se ochranou uprchlíků, menšin či původních obyvatel. Angažovanost antropologů v ochraně těchto skupin a ve spolupráci s nimi, účast ve veřejné diskusi o migraci, lidských právech apod.

13) Hypotézy o původu Romů a jejich příchodu do Evropy. Úloha vědců při formulování těchto hypotéz. Endonyma a dobová a současná exoetnonyma, jejich původ a šíření. Politiky spojené s označováním minorit. Mechanismy stereotypizace a stigmatizace romských skupin a jednotlivců. Možnosti antropologie v odhalování těchto mechanismů a boji proti nim.

14) Migrace, nomadismus a (násilné i nenásilné) usazování Romů. Souvislost těchto tří jevů s politikou (institucí i vůdčích představitelů státu) v různých historických epochách a v různých zemích cca do konce 19. století. Možnosti a strategie obživy v případě této vysoké, omezené či nulové mobility. Příchod osvícenství a proměna pohledu na člověka obecně a roli romských skupin.

15) Genocidní, asimilační a segregační praktiky vůči Romům (především ve dvacátém století). Proměny politik mezi světovými válkami, za druhé světové války, komunismu a po roce 1989. Asimilace a proletarizace Romů v ČR za komunismu. Migrace, náboráři, Sudety, urbanizace. Vzdělávací kurzy, internátní školy, zvláštní školy. Státní politika asimilace. Zákaz kočování. Řízený rozptyl a jiné pokusy o „sociální inženýrství“, SCR. Normalizace. Výsledky těchto politik a vliv minulých politik na současnou situaci Romů.

16) Antropologie a její aplikace v oblasti romské integrace. Role „vědců a expertů“ v politice vůči Romům (pozitivní, negativní, rizika…). Popište rozmanité charakteristiky různých romských skupin, které je nutné brát v úvahu při formulaci politik či prosté snaze navázat důvěru v terénu.