Najdete nás na:

APANS

APANS- Aplikovaná antropologie

 

1) Sociálně konstruktivistické pojetí identity, esencialismus a jejich kritika. Spor o konstruktivistické pojímání Romů: M. Jakoubek, P. Barša a další.

 

2) Úskalí ve snaze vymezit „Romy“ (např. skrze koncept národa, etnicity, vyloučení, jednotné kultury a „antropologického typu“): snahy institucí, otázky moci, kontroly a etnické emancipace. Snaha „spočítat Romy“.

 

3) Koncepty, kterými zkoumání romských témat obohatilo antropologii. Teorie adaptace a přežití (strukturální a kulturalistické), paralely se zkoumáním lovecko-sběračských společností, kulturní kreativita.

 

4) Oblasti politiky vůči Romům (vzdělávání, bydlení, sociální služby, migrace, reprodukční politika, diskriminace, lokální politiky obcí) : komparace situace v ČR a jiných zemí. Postoje EU k těmto tématům.

 

5) Náboženská synkreze u Romů a její podoby. Příslušnost Romů k církvím a denominacím s důrazem na soudobé trendy a jejich socio-kulturní důsledky.

 

6) „Specifické“ rysy romské religiozity v diachronně komparativním pohledu (např. fenomén “mulo”, černá magie, obřady životního cyklu…)

 

7) Sociální konstrukce „morálního“; proces sociální konstrukce chudoby či způsobů obživy považovaných za ne/morální a vliv na hierarchizaci společnosti. Alternativní emické konstrukce „morálnosti“ vycházející od různých romských skupin (např. koncept osoby založený na nepřekračování genderových hranic).

 

8) Sociální vyloučení a kultura chudoby: vznik, použití a úskalí těchto konceptů. Přístup založený na „agency“.

 

9) Multikulturalismus: historický kontext vzniku multikulturalismu; kritika tohoto konceptu. Komunitarismus a liberalismus. Nové formy neesencialistického a angažovaného multikulturalismu (transkulturní přístup, kritický multikulturalismus)

 

10) Problematika lidských práv z antropologického hlediska. Historický kontext vzniku konceptu lidských práv. Individuální práva kontra práva skupin. Univerzalismus versus relativismus.

 

11) Zkoumání moci. Vznik státu a zavedení kontroly populace. Governmentalita (Michel Foucault), symbolické násilí (Pierre Bourdieu), diskurs. Nové nadnárodní a korporátní systémy moci.

 

12) Reprezentativita vzorku a generalizace (zobecnění). Jak provést výběr vzorku, který splňuje kritéria reprezentativity.

 

13) Operacionalizace: vytváření hypotéz a výzkumných nástrojů z teoretických pojmů.

 

14) Interpretativní přístup k sociální realitě, zkoumání sociálních konstrukcí a porozumění světu z pohledu aktérů.

 

15) Etnografický výzkum (či dlouhodobé zúčastněné pozorování): výběr tématu, výběr vzorku, zaznamenávání dat.

 

16) Analýza dat. Kvalitativní: zpracování textů a obrazů, interpretace významů. Kvantitativní: základní logika statistického a) popisu a b) odhadu.

 

17) Aplikace antropologie. Jak lze antropologii „použít“. Nová aplikovaná odvětví: environmentální, rozvojová a medicínská antropologie. Pozice konzultanta, vyjednavače (broker) a „obhájce“.

 

18) Aplikace antropologie. Jak lze antropologii „použít“. Nová aplikovaná odvětví: antropologie politik, byznysu, vzdělávání, aktivistická antropologie. Pozice konzultanta, vyjednavače (broker) a „obhájce“.

 

19) Etika v antropologickém výzkumu, její vývoj, otázky participace a změn působených přítomností antropologa. Otázky reciprocity a vztahu. Problematika aplikované antropologie.

 

20) Etika ve výzkumech marginalizovaných skupin; propojení české antropologie a aplikovaných výzkumů marginalizace; dilemata antropologického výzkumu těchto skupin. Příklady konkrétních výzkumů (českých i zahraničních) problematických z hlediska etické dimenze.